Michal Krčmář, bývalý sólista baletu Státní opery, se nedávno stal prvním sólistou Finského národního baletu v Helsinkách. Do Prahy se nyní vrací, aby dvakrát vystoupil (8. a 10. ledna) v roli Vévody Alberta v romantickém baletu Giselle. Přinášíme Vám zajímavý rozhovor...

Myslím, že to bylo především hodně velké štěstí. I v našem oboru člověk někdy musí jít štěstí naproti. V první řadě za tím stojí stovky hodin práce a člověk jen čeká, kdy přijde jeho příležitost. V srpnu jsem nastoupil do Finského národního baletu jako sólista a první měsíc jsem si skoro nic nezatančil. V září jsem dostal dvě sóla: Otroka a Aladina v baletu Scheherazade v choreografii Kennetha Greva (šéf baletu FNB Kenneth Greve). Začal jsem se také připravovat na roli Prince ve zbrusu nové inscenaci Popelky v choreografii Terence Kohlera. Na Prince jsem byl až třetí obsazení a vypadalo to, že se na mě ani nedostane řada. Nakonec jsem jako Princ odtančil pouze dvě představení. Velký zlom nastal, když jsme začali připravovat novou, výpravnou inscenaci Dona Quixota v choreografii velké ikony francouzského baletu, Patrice Barta. Dostal jsem za úkol nastudovat hlavní roli Basila, ale protože jsem byl jedním z pěti sólistů, nebylo jasné, jestli si ho vůbec zatančím. Nakonec jsme Dona Quixota odehráli pouze na dvě hlavní obsazení. Já s partnerkou jsme byli druhé obsazení a premiéru tančili starší a zkušenější kolegové. Naneštěstí se první sólistka zranila a já s partnerkou jsme odtančili všechny zbývající představení do konce roku 2011. Měli jsme i týden kdy jsme tančili každý druhý den, což je při tak náročné choreografii vyčerpávající. Všichni nám ale moc pomáhali a podporovali nás, abychom to zvládli. Po posledním představení 3.12.2011 mě šéf souboru jmenoval novým Principal dancerem (prvním sólistou).

Taneční cíle samozřejmě mám, ale nerad je prozrazuji. Nedávno se mi splnil jeden z mých velkých snů, a to být prvním sólistou ve velkém divadle.

Mou zatím asi nejvysněnější rolí byl Albert v Giselle, kterou jsem tančil minulou sezónu ve Státní opeře Praha. Repertoár ve zdejším divadle mi v příštích měsících nabídne moc krásné role, a to jak z klasických, tak ze současných inscenací. Řekl bych, že mým velkým snem je na roli pracovat a připravovat ji tak, abych tou rolí mohl žít, když ji tančím.

Rozdíly tu samozřejmě jsou, hlavně v zázemí divadla, což se odraží i v práci a přístupu lidí. V souboru je nás celkem asi přes osmdesát tanečníků, takže je tu mnohem větší konkurence. Soubor je mezinárodní a všude se mluví anglicky. Velkým rozdílem je to, že se baletní představení hrají vždy po měsíci. To znamená, že nazkoušíme jeden titul, který se pak hraje zhruba měsíc a mezitím připravujeme další inscenaci. Takže hrajeme zhruba deset různých titulů za sezónu. 

Je něco /někdo/ ze Státní opery, po čem /kom/ se Ti ve Finsku stýská? 

Státní opera je pro mě něco jako domácí jeviště, místo, kde se cítím doma. K Opeře už budu vždycky patřit, je to užasné místo pro balet a všichni to moc dobře ví. Samozřejmě mi chybí kamarádi ze souboru, ale i mimo něj také lidé z opery. Práce s šéfkou baletu Státní opery paní Vláčilovou na roli Alberta pro mě byla nezapomenutelná. Moc take vzpomínám na školu, na všechny pedagogy, kteří mě učili, na pana ředitele Slavického, se kterým jsem procestoval půl světa a také na Juru Slypyče, který mě učil od pátého ročníku a vedl mě jako pedagog i v divadle. Vzpomínal bych dlouho a nechtěl bych na nikoho zapomenout. Všem bych chtěl především moc poděkovat.

Ano, 8. a 10. ledna v 19.00 hodin budu tančit v Giselle. V červnu bych měl přijet se svojí taneční partnerkou z Helsinek na hostování v Giselle, na konci června bych se měl vrátit ještě jednou a vystoupit v právě připravované inscenaci Dona Quijota. Moc se vždy do Prahy těším!

Zvykl jsem si tady dost rychle. Z Helsinek jsem se ale ještě pořádně nedostal kvůli práci. Kousek za městem to ale vypadá jako v ráji, je tam nádherná, čistá příroda. Byl jsem se také podívat v Tallinu, v hlavním městě Estonska, ale na Prahu nikdy nezanevřu, to je stejně nejkrásnější město na světě. 

    Michale, moc děkujeme a těšíme se na Tvoje vystoupení!

Don Quijote Choreography Patrice Bart Photo © Sakari Viika Finnish National Opera 2011 Kitri Maria Baranova, Basil Michal Krcmar

Don Quijote Choreography Patrice Bart Photo © Sakari Viika Finnish National Opera 2011 Basil Michal Krcmar

Cinderella-A Tragic Tale, Choreography Terence Kohler, Photo © Sakari Viika Music Lera Auerbach, Costumes Jordi Roig, Cinderella Tiina Myllymäki, Prince Michal Krcmar, Finnish National Opera 2011